Aktivně vs. pasivně řízené podílové fondy

By | 9.10.2017

Které z nich dosahují lepších výsledků? Podle zprávy ratingové agentury Standard & Poor’s (viz zde) jednoznačně ty pasivně řízené. Existují však rozdíly mezi výkonnostmi aktivně či pasivně řízených fondů v závislosti na struktuře portfolia, konkrétně:

  • vpřípadě fondů investujících do akcií velkých firem, portfolio manažeři dosahují horších výsledků v 66 % případů
  • vpřípadě fondů investujících do akcií středně velkých firem, portfolio manažeři dosahují horších výsledků v 89,37 % případů
  • vpřípadě fondů investujících do akcií malých firem (tzv. small caps), portfolio manažeři dosahují horších výsledků v 85,54 % případů

V čem je rozdíl?

Pasivně řízené fondy nakupují do svého portfolia automaticky všechny akcie daného indexu, a to v poměru, v jakém se tyto cenné papíry podílí na valuaci daného indexu.

Na druhou stranu, podílový fond řízený portfolio manažerem (tj. aktivně řízený fond) do svého portfolia může koupit pouze vybrané akcie z daného indexu. Portfolio manažer si tak může vybrat pouze cenné papíry, které podle něj mají nejlepší potenciál do budoucna.

Pasivně řízené fondy mají za cíl kopírovat vývoj svého indexu. Aktivně řízené fondy pak mají ambici vývoj indexu překonávat (tj. v době růstu dosahovat vyšších zisků, v době poklesů trhu eliminovat ztráty).

Pasivně řízení fondy vykazují nižší úroveň poplatků, což má dále pozitivní vliv na jejich výkonnost.

Proč stále existují aktivně řízené podílové fondy?

Pasivně řízené fondy se těší rostoucímu zájmu už od 80. let minulého století, kdy se „klasičtí“ portfolio manažeři již nemohli spoléhat na jistotu rostoucích cen na finančních trzích (v 80. letech minulého století došlo k recesi americké ekonomice, ropnému šoku, pádu burz v roce 1987).

I po cca 35 letech od výše uvedených událostí, do pasivně spravovaných podílových fondů investuje cca 10 % drobných investorů v USA či Velké Británii, v České republice bude podíl těchto investorů nižší i z důvodu menší nabídky pasivně řízených fondů.

Zároveň, na finančních trzích vyspělých zemí dochází dlouhodobě k nárůstu podílu institucionálních investorů. Platí přitom, že finanční trhy s vyšším podílem institucionálních investorů jsou méně náchylné na „anomálie“. V tomto jde trend na ruku portfolio manažerům, kteří sice stále ztrácí vůči pasivně řízeným fondům na rostoucích trzích, jsou však schopni lépe eliminovat ztráty na klesajících trzích (v době poklesu poráží pasivně řízené fondy pouze cca 30 % – 40 % portfolio manažerů).

Kombinace obojího

Samozřejmě, světlo světa spatřují investiční produkty kombinující pasivní a aktivní správu portfolia. Tyto produkty mají za účel vytěžit maximum z rostoucího trhu a maximálně eliminovat dopad propadů cen cenných papírů a celkově „vyhladit“ volatilitu své ceny (více o tomto tématu najdete např. v tomto článku popisující „hybridní“ správu v podání investiční společnosti Franklin Templeton).

Připraveno ve spolupráci se společností Phoenix Investor

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]