Co je monopol – historie a příklady

By | 1.7.2015

Jako monopol se označuje výsadní postavení firmy na určitém trhu, které jí dává potenciální výhodu. Ze subjektu se stává monopolista (z řeckého mono – jeden a polist – prodávající) ovládající příslušné odvětví.

Předpokladem vzniku monopolu jsou bariéry trhu bránící vstupu nových firem do příslušného odvětví (na trhu je tzv. nedokonalá konkurence).

V ekonomické realitě je absolutní monopol teoretický pojem, tzn., že se vyskytuje nejvýše přechodně a krátkodobě. Existují však jeho organizační složky, např. kartel, syndikát a trust, které využívají monopolní výsady. Vůle koupěschopné poptávky je ale může omezit.

Druhy monopolů z hlediska příčin vzniku:

  • Monopol vlastnící jedinečný výrobní faktor.
  • Administrativní monopol vzniká, je-li vstup na trh vázán povolením od státu. Státní monopol není pro nedostatek konkurence motivován zlepšováním služeb, hospodárností ani podnikavostí (příklad – monopol České pošty na doručování některých zásilek).
  • Přirozený monopol vzniká z důvodu přirozených bariér vstupu na trh, obvykle na základě vysokých počátečních nákladů. Patří sem distribuce elektřiny, vody, tepla, kanalizace nebo třeba dálnice. Typickým příkladem jsou i počítačové programy.
  • Dočasný monopol, který vzejde z inovace, je obvykle všeobecně prospěšný.

Protimonopolní zákony

Samotný vznik monopolu není trestný. Nezákonný je až v případě zneužití výsadního postavení na trhu. Z tohoto důvodu je uplatňována antimonopolní politika státu, a to formou zákonů a zřizování institucí, které dohlížejí na trh. V České republice je to Úřad na ochranu hospodářské soutěže a Antimonopolní úřad.

Pokud monopolista zneužívá své postavení, může proti němu stát uplatnit i cenovou regulaci. Stanoví např. cenový strop, což je maximální cena, za kterou lze prodávat produkt (patří sem regulované nájemné).

Z historie monopolů

První protimonopolní zákony nalézáme už ve starověkých obchodních civilizacích.

Milníkem antimonopolní politiky se stal rok 1890, kdy byl v USA schválen Shermanův zákon. Předcházela mu nelibost malých podnikatelů s počínáním tzv. Velké čtyřky neboli Hovězího trustu. Zúčastněné firmy ničily konkurenci tím, že si účtovaly velmi nízké ceny masa, což jim dovolovala vyspělá doprava po železnici a chladírenské vozy.

Obdobným případem z konce 19. století je i nevole malých ropných rafinérií vůči velkým, které taktéž díky železnici a cisternovým vagonům dodávaly ropu na velké vzdálenosti a s podstatně nižšími náklady. Nepokoje tehdy vyvrcholily útokem na Standard Oil.

[Celkem: 10    Průměr: 3.3/5]