Nástroje fiskální politiky

Fiskální neboli rozpočtová politika představuje součást hospodářské politiky státu, s jejíž pomocí může stát aktivně zasahovat do vývoje ekonomiky země prostřednictvím změn ve výši a struktuře vládních výdajů a daní. K tomuto účelu má celou řadu nástrojů, kam patří především automatické (vestavěné stabilizátory), záměrná opatření, daně, transfery a výše vládních výdajů. Funkcí vestavěných stabilizátorů je automaticky – odtud jejich název – omezovat cyklické výkyvy ekonomiky. Jejich příkladem může být progresivní zdanění příjmů, pojištění v nezaměstnanosti nebo státní výkup zemědělských přebytků. Mezi záměrná opatření patří taková, která jednorázově ovlivní nabídku či poptávku, kupříkladu změna daňové sazby nebo struktury vládních výdajů. Transferové platby jsou platby obyvatelstvu, jejichž cílem je snížit stupeň nerovnosti ve společnosti a patří sem podpora v nezaměstnanosti, dávky a příspěvky méně majetným skupinám obyvatelstva, ale také dávky mateřské nebo rodičovské dovolené a dotace podnikatelským subjektům. Do kategorie vládní výdaje spadají výdaje státu například na výstavbu cest nebo na nákup zboží a služeb pro státní zaměstnance. Nástrojem fiskální politiky jsou pochopitelně také daně, s jejichž pomocí je stát schopen ovlivňovat příjmy státního rozpočtu a zároveň i příjmy obyvatelstva jako celku, což se poté dále projeví na možnostech jeho spotřeby a bude mít dopad na množství nakoupeného zboží, služeb a přeneseně i na velikost HDP.

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]