Rozdíl mezi monopolem a oligopolem

By | 2.6.2014

Představte si, že původně městskou vodárenskou společnost získá soukromá firma, a přestože si město ponechá určitý podíl vlastnictví či vliv, cena vody raketově roste. Chybí totiž konkurence, protože firma ovládá distribuční soustavu a často i zdroj vody. Pro vstup jiné firmy na trh je to velká bariéra. Výsledkem je, že cena trvale roste. To je příklad monopolního postavení firmy v regionu, který není v Česku neobvyklý. Přestože se stát snaží cenu vody regulovat, za posledních více než 20 let vzrostla cena vody stonásobně. To je trh s nedokonalou konkurencí.

Nedokonalou konkurenci představují monopoly a oligopoly. Monopolem rozumíme situaci, kdy jediné zboží dodává na trh jediná firma, oligopolem, kdy určitý sortiment na trhu ovládá několik firem. Monopolní postavení na trhu vzniká za určitých podmínek. Pouze jediná firma vlastní klíčový zdroj, který je pro výrobu nezbytný, například ropné pole. Další příčinou může být i to, když stát udělí výhradní právo na výrobu určitého produktu, ale také, když díky výrobním nákladům jeden velký výrobce vyrábí efektivněji než větší počet malých firem. Nevýhody monopolu jsou zjevné – bez konkurence monopolní firma ovládá produkci, může ji záměrně snižovat, a rozhoduje i o ceně. Vede to často k tomu, že své zdroje nevyužívá efektivně. Výhoda monopolu může být jedině v tom, že dominantní firma má dostatečné finanční zdroje na výzkum, například v oblasti obrany a zdravotnictví. V praxi je častější oligopol než monopol.

Oligopol je situace, kdy v určitém sortimentu na trhu dominuje několik firem. Například Coca Cola a Pepsi Cola ovládají více než 70 procent amerického trhu s nealkoholickými nápoji. Jde pouze o dvě firmy, které mají dominantní postavení, tomu se říká duopol. Jiným případem je ryzí oligopol, kdy několik firem vyrábí přibližně stejný výrobek, například ropu, plyn či ocel. Několik dominantních firem může vyrábět stejný druh výrobku, ale veřejnost je vnímá jako odlišné. To je případ trhu s auty či cigaretami. Jde o diferencovaný oligopol. Chování firem ve struktuře oligopolu se projevuje vzájemnou závislostí. Pokud některá firma zvýší cenu, ostatní ji následují. Nebezpečné jsou například kartelové dohody, kdy se výrobci dohodnou na určité ceně.

Trh však má fungovat jako soutěž, která nutí firmy k větší efektivitě, tedy snižování nákladů a ceny, nebo ke zvyšování kvality zboží. Ve vyspělých státech kvůli ochraně této soutěže existují tzv. antimonopolní úřady. Ty mají omezovat vznik monopolů a oligopolů. Jde nejen o ochranu spotřebitele, protože konkurence přináší nízké ceny, ale větší konkurence vede současně k technologickému pokroku a lepšímu využívání zdrojů. Názory na nutnost, rozsah i účinnost státních zásahů se však různí.

[Celkem: 2    Průměr: 5/5]