Typy inflací – plíživá, pádivá, hyperinflace. Jaký je mezi nimi rozdíl?

By | 28.4.2014

Letos v únoru spadla inflace v eurozóně na rekordní minimum 0,7 procenta, v celé Evropské unii byla 0,8 procenta? Co to vlastně znamená? Jednoduše řečeno: růst cen je minimální. Zdálo by se, že pro obyvatele těchto zemí je to skvělá zpráva, ale při širším pohledu to tak výhodné není. Nízký růst cen má dopad na celou ekonomiku. V Evropě je nyní vysoká nezaměstnanost, a právě nízká inflace ji nijak nezlepší. Zaměstnavatelé nemají důvod přibírat novou pracovní sílu, protože výroba stagnuje a jejich zisky příliš nerostou. Pokud inflace klesne pod nulu, jde o deflaci, která má na hospodářství ještě výrazněji negativní dopad – podniky více propouštějí nebo snižují mzdy.

Inflace snižuje kupní sílu peněz

Inflace znamená nárůst cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období, ale současně i snížení kupní síly peněz. Vlivem inflace se rozvírají nůžky mezi nominální a reálnou mzdou. Čím vyšší inflace, tím je rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou větší. Změna cen je charakterizována cenovým indexem a nejpoužívanějšími cenovými indexy jsou index spotřebitelských cen, index cen výrobců či deflátor HDP. Růst inflace znehodnocuje reálnou cenu peněz a může znamenat i nejistotu pro investory. V případě hospodářské recese, jako je nyní v Česku a dalších zemích Evropy, může rostoucí inflace přinést naopak oživení trhu.

Česku možná hrozila deflace

Někteří ekonomové uvádějí, že devizová intervence České národní banky v roce 2013, která snížila kurz koruny, zabránila dalšímu poklesu cen a tedy deflaci. Ta by znamenala ještě větší propad výroby, stagnaci trhu práce či spíše větší propouštění. Spotřebitelé by sice za zboží a služby platili méně, ale pro výrobu by to byly těžké časy. Podnikatelé by utržili méně za výrobky i služby, museli by snižovat své náklady, přitom cena jejich dluhů by rostla. A protože snižování mezd je vždy obtížné, zaměstnavatelé by spíše propouštěli. Růst nezaměstnanosti a snižování reálné mzdy vede vždy k nižší poptávce domácností a to dále roztáčí spirálu deflace.

Hyperinflace je, když se míra inflace počítá v milionech

Ekonomové se většinou shodují, že ekonomice prospívá nízká stabilní inflace, kdy většina cen roste mírně a přibližně stejně. Udržovat stabilní inflaci mají za úkol centrální banky, které řídí objem peněžní zásoby pomocí úrokových sazeb, operacemi na volném trhu a tím, že stanovují bankovní rezervy. Inflace se charakterizuje jako plíživá, když je jednociferná, ceny rostou pomalu a lidé důvěřují penězům. Pádivá inflace je v případě, kdy ceny rostou po desítkách či stovkách procent. Pokud se tento růst cen nezastaví, může to vést k vážným hospodářským poruchám. Extrémní stav inflace se nazývá hyperinflace, kdy tempo růstu cen je enormní a národní banky nestačí tisknout nové a nové peníze. Míra inflace se počítá v milionech.

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]